Uvádíme zde nejčastější předsudky týkající se Poláků a Polska. Bylo by těžké popírat, že níže uvedené problémy vůbec neexistují – samozřejmě, že existují, ale stejně jako v každé jiné západní zemi. Někdy však bývají zveličovány a to zvláště těmi, kdo mají tendenci obraz Polska na veřejnosti karikovat.
Předsudek první: Poláci neovládají cizí jazyky
Obecně řečeno se Polsko v tomto směru skutečně nemůže nějak moc chlubit. Podle posledních průzkumů jenom 8 procent polských občanů uvádí, že dokáží hovořit v cizím jazyce. Situace se však určitě zlepšuje a není to tak dramatické, jak by se mohlo zdát. Většina mladší generace ovládá základy angličtiny a dospělí a starší lidé umí trochu rusky, protože to byl v Polsku ve škole povinný cizí jazyk (mnoho lidí tuto skutečnost neuvádí, protože znalost ruštiny už dnes není tak užitečná jako byla o několik desetiletí dříve). Učení se cizím jazykům se v součastnosti stalo dokonce módním trendem. Jazykové školy a univerzitní kurzy jsou vyhledávány tisíci mladých zájemců, kteří se touží naučit jazyky a využít svých znalostí. Možná se tomu těžko věří, ale Polsko se s tímto problémem vypořádává efektivněji než třeba Italové nebo Španělé, pro které je zvládnutí cizího jazyka na jakékoli úrovni mnohem obtížnější.
Předsudek druhý: Poláci se neumějí smát a pořád si stěžují
Tato skutečnost se týká především starší části polské společnosti, která vyrostla a žila v komunistickém systému. Trvalý nedostatek základního zboží (včetně masa, žiletek, cukru nebo toaletního papíru) a absurdita každodenního života (nekonečné fronty, velká byrokracie a propaganda) by byla těžkou zkouškou trpělivosti i pro světce, nemluvě o obyčejném člověku. Mnoho z nich už nevěří v žádné zlepšení své situace, a proto si jenom stěžují. Poláci si ale na druhou stranu umějí dělat legraci sami ze sebe a jsou známi svými výbornými komediemi a kabarety.
První roky kapitalismu přinesly rychlé změny a nestabilitu, které znamenaly pro mnohu lidí úplně novou výzvu. V mnoha z nich zanechal nový systém zklamání, se kterým se vyrovnávají neustálým stěžováním si. Navzdory tomu, že polská ekonomika jde stále nahoru a životní úroveň obyvatel se zlepšuje, Poláci jsou navyklí si stěžovat. Více jak polovina polských občanů nevěří, že přistoupení Polska k Evropské unii zlepší jejich životní podmínky.
Mladí lidé se však více podobají svým západoevropským vrstevníkům – jsou otevření světu a novým výzvám, které před ně staví, a do budoucnosti se dívají s optimismem.
Předsudek třetí: Poláci jsou netolerantní a antisemitističtí
Polsko bylo dříve mnohonárodnostní zemí a Poláci se díky tomu naučili přijímat odlišnost a mít respekt k přesvědčením druhých lidí. Mnoho cizinců si tuto zemi vybírá pro trvalý pobyt; patří k nim i vědci, studenti, kvalifikovaní odborníci a další. Polsko je rovněž domovem pro tisíce uprchlíků utíkajících před válkou, hladem nebo přírodními katastrofami. Většina z nich jsou občané chudých afrických a asijských zemí, bývalé Jugoslávie a sovětského bloku. Krátkodobá víza jsou vydávána téměř okamžitě a uprchlíkům je poskytováno ubytování nebo dokonce pomoc při hledání práce. Bydlí zde rovněž početné menšiny, např. Ukrajinci, Němci, Rómové nebo Litvané, kteří si vytváří svoje vlastní komunity a mají svobodu v pěstování své kultury a náboženství.
Co se týká antisemitismu, je zde všeobecný trend, který je rozšířený v celé Evropě. Antisemitismus je právně postihován a není oficiálně přijímán. S lidmi, kteří se hlásí ke svému židovskému původu, je zacházeno stejně jako s každou jinou výše zmíněnou menšinou a mají naprosto stejná práva. Kromě toho polská vláda usiluje o zlepšení vztahů s Židy. Od znovunavázání diplomatických styků s Izraelem v roce 1987 bylo podniknuto mnoho kroků k lepším vzájemným vztahům; mají k tomu přispět i návštěvy mladých lidí s Izraele za památkami holokaustu - přicházejí, aby se účastnili seminářů a snažili se objevovat svoje kořeny.
Předsudek čtvrtý: Poláci holdují vodce
Obliba pití alkoholu je v Polsku nepochybně dost rozšířená. Má to svůj původ ještě v časech království; šlechta měla v 17. století dokonce slogan: Jez, pij a uvolni si opasek. Tento způsob trávení času je v Polsku stále velmi populární. Nečekejte ale, že najdete polské ulice plné obézních nebo opilých lidí. Poláci často chodí do barů a hospod – jsou nejčastějším místem pro setkávání mezi přáteli. Tradičně byla nejpopulárnějším alkoholickým nápojem vodka, v současnosti ale stále více lidí, zvláště v mladší generaci, dává přednost pivu – a to je dnes v Polsku opravdu dobré.
Předsudek pátý: Organizovaný zločin a krádeže aut jsou součástí každodenního života
Někdy se říká, že Polsko je extrémně nebezpečná země – to je ale silně přehnané. Pravdou je to, že dnes můžete být přepadeni nebo zabiti, ať jedete kamkoli, bez ohledu na polohu nebo politický status země (dokonce na Svatopetrském náměstí v Římě). Zločin a terorismus se staly jednou z největších světových hrozeb a tohoto nebezpečí by si měl být vědomý každý.
Přesto vám zde nabízíme několik připomínek, které byste měli brát v úvahu, když cestujete. Protože je zde značně rozšířená automobilová kriminalita (vloupání nebo dokonce krádeže), doporučujeme vám nechávat vaše auto na speciálních hlídaných parkovacích plochách – polská města jsou jich plná a kupodivu nejsou ani příliš drahá (přibližně 3-5 PLN na hodinu v závislosti na poloze). Nenechávejte žádné cenné předměty uvnitř auta, zvláště ne na sedadlech nebo na jiných viditelných místech, kde by mohly přilákat pozornost zlodějů. V případě, že ke vloupání nebo k odcizení skutečně dojde, vždy to hlaste policii. Není pravděpodobné, že se vám podaří váš majetek znovu získat, ale dostanete zde příslušné potvrzení, které budete potřebovat při hlášení pojistné události ve vaší zemi.
