Solný důl ve Věličce jsou nepřetržitě v provozu již od středověku a jeho význam vždy přesahoval pouhou těžbu soli. Toto místo představovalo vyhledávaný poutnický cíl již od konce 17. století – mezi jinými návštěvníky zde zavítali např. Koperník, Goethe nebo Jan Pavel II. Významu místa odpovídá i to, že je zapsáno na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jedním z faktorů přispívajících k oblibě solného dolu je zdejší mikroklima s vysoce mineralizovaným vlhkým vzduchem a teplotou, která se bez ohledu na roční období pohybuje v rozmezí 7-12 °C. Kromě toho vás věličský solný důl překvapí neuvěřitelným počtem nádherně vyzdobených komnat (za shlédnutí stojí obzvláště Kopernikova a Pilsudského komnata). Zajímavá je rovněž expozice věnovaná vývoji technik dolování soli od dob středověku. Bezesporu největší atrakcí je však kaple blahoslavené Kingy z 19. století, kterou najdete v nejhlubším místě dolu. Jedná se o jedinou svatyni svého druhu, která je celá vytesána z krystalické soli – včetně postav světců a lustrů, které do kaple vnášejí příjemné světlo. Kaple sice není úplně snadno přístupná, každou neděli je zde však pořádána tradiční katolická mše a příležitostně se zde konají koncerty jazzové a klasické hudby za účasti místních i mezinárodních hudebních těles. Připravte se prosím na to, že prohlídka solného dolu je poměrně dlouhá. Důl zahrnuje celkem 2040 jeskyní různých velikostí nacházejících se v různých výškových úrovních: nejvyšší úroveň je položena v hloubce 65 metrů pod zemským povrchem, nejnižší pak v hloubce 135 metrů. Trasa vedoucí množstvím komnat a kolem několika jezer je dlouhá zhruba 3 km – představuje to však pouze zlomek z neuvěřitelných 300 km známých chodeb, jimiž je solný důl tvořen. Prohlídky věličského dolu trvají většinou dvě až tři hodiny.